Jsou světla zhasnutý,

nevidím,

kam mám jít,

potřebuju poradit, kudy ven

můžu uniknout.

Pojď doleva

nebo doprava,

vždyť víš sám,

že blázníš.

Před tebou je

to, co za tebou,

neříkej, že kráčíš.

Jsou světla zhasnutý,

ale to nevadí,

nepotřebujeme vlastně nikdy

rychle najít cíl.

Cíl, to je zatmění,

ten tvůj cíl ti stíní,

co vidíš kolem sebe, není tma,

ale jenom stín.

Už tolikrát

jsem se zkoušel ptát:

„Tak kde jsou ty Zítřky?“

Unavení z toho snažení

toužíme po Rájích.

Ráj, to je zatmění,

život ti promění,

jenom, když nebudeš pořád hledat

vysvobození.