Na život a na smrt
|
Blahé paměti Egon Bondy |
|
psal nám na vlastní hrob krátký vzkaz; |
|
stejně dnes ta věta jako ondy |
|
platí snad úplně pro každého z nás. |
|
|
|
Tou větou je tu s námi stále |
|
básník, myslitel a opilec; |
|
stejně jak jinde taky v tomhle sále |
|
jeví se ta rada jak jasná věc: |
|
|
|
Na život a na smrt se vyser, |
|
tady leží Zbyněk Fišer. |
|
|
|
Skrz ten epitaf je tu mezi námi |
|
filozof, víc sráč než hrdina, |
|
možná Bondymu přes všechny fámy |
|
po smrti život začíná. |
|
|
|
Možná jeho tělo bylo šedým stínem, |
|
který jen zacláněl mysli jeho jas. |
|
Sedí pořád v Praze mezi Újezdem a Týnem |
|
i když si to tělo vzal ďas. |
|
|
|
Na život a na smrt se vyser, |
|
tady leží Zbyněk Fišer. |
|
|
|
Blahé paměti Egon Bondy |
|
poslal do věčnosti krátký vzkaz; |
|
stejně dnes ta věta jako ondy |
|
platí snad úplně pro každého z nás. |
|
|
|
Tou větou je tu s námi stále |
|
mudrc, ateista, ožrala; |
|
stejně jak jinde taky v tomhle sále |
|
platí dnes jako zastara: |
|
|
|
Na život a na smrt se vyser, |
|
tady leží Zbyněk Fišer. |