Na život a na smrt
Blahé paměti Egon Bondy |
psal nám na vlastní hrob krátký vzkaz; |
stejně dnes ta věta jako ondy |
platí snad úplně pro každého z nás. |
|
Tou větou je tu s námi stále |
básník, myslitel a opilec; |
stejně jak jinde taky v tomhle sále |
jeví se ta rada jak jasná věc: |
|
Na život a na smrt se vyser, |
tady leží Zbyněk Fišer. |
|
Skrz ten epitaf je tu mezi námi |
filozof, víc sráč než hrdina, |
možná Bondymu přes všechny fámy |
po smrti život začíná. |
|
Možná jeho tělo bylo šedým stínem, |
který jen zacláněl mysli jeho jas. |
Sedí pořád v Praze mezi Újezdem a Týnem |
i když si to tělo vzal ďas. |
|
Na život a na smrt se vyser, |
tady leží Zbyněk Fišer. |
|
Blahé paměti Egon Bondy |
poslal do věčnosti krátký vzkaz; |
stejně dnes ta věta jako ondy |
platí snad úplně pro každého z nás. |
|
Tou větou je tu s námi stále |
mudrc, ateista, ožrala; |
stejně jak jinde taky v tomhle sále |
platí dnes jako zastara: |
|
Na život a na smrt se vyser, |
tady leží Zbyněk Fišer. |