Někdy po nocích

těžký sny mívám,

sedím v posteli,

před sebe zírám.

Před sebou velký

jezero vidím,

skřeky a nářek

od něho slyším.

Kdo to tam křičí,

jdu se podívat -

otevře se mi

podivnej obraz:

to jezero je plný krve.

Couvám, abych se tam

náhodou nepropad´.

V tom jezeře se

příšery koupají,

krví po sobě

vesele šplouchají.

Asi to jsou ňáký potvory.

Lidi se mezi

nima plácají.

Ňákej člověk se

domáhá potravy,

stvůra ho za to

kousla do hlavy.

Člověk zaječel,

žil však dál,

hlavu si hnedle

v krvi okoupal.

Vtom jsem se ale

zpocenej probudil,

slyšel jsem, jak mi

budík zazvonil.

O snu jsem potom

přemejšlel, ale k ničemu

jsem radši nedošel.